Večerní svatební focení s blesky

Na nedávném hromadném srazu svatebních fotografů jsem si opět ověřil, že nás není až tak moc, kteří požíváme více než jeden blesk. Starat se o tři a více externí blesky najednou znamená o dost více práce, ale výsledek, z mého pohled, stojí rozhodně za to.

Světlo je pro svatebního fotografa naprosto klíčové, ve tmě toho moc nafotit nejde. Pokud je na radnici nebo v kostele málo světla, tak si světlo vytvořím. Zabere to o pár minut více, ale jak to má člověk již zažité, tak je to brnkačka. 🙂

Když je potřeba, využívám blesky již od rána až do pozdní noci, dokonce i venku, za naprosto jasného počasí. Je jedno, jestli se jedná o svatbu, předsvatební nebo portrétní focení, v Praze u Vltavy nebo na hradě uprostřed lesa. Ano, jsem zpocený podstatně více, než kolegové bez blesků a stativů, ale dost často zneužívám jako výpomoc kamarády nevěsty a ženicha, kteří pak dostávají pracovní jména „Světlo A“ a „Světlo B“. 🙂

Dnes vám chci ukázat fotky, které by bez externích blesků vznikaly velmi obtížně a přitom jejich realizace je zcela jednoduchá. Pokud je do 20 metrů od místa svatební oslavy výhled do krajiny, nikam na kopec s novomanželi nevyrážím. Fotky se západem slunce si vytvoříme třeba jen pár kroků od výhodu z hotelu tak, jak tomu bylo i na svatbě Ivany a Michala na snímcích níže. Jak dostanu ostatní hosty ven z hotelu, když mají své pohodlí za barem? Ukážu jim fotky na displeji foťáku a už se všichni hrnou. A myslíte si, že jim jedna fotka s modrou oblohou stačí? Kdepak. 🙂

Jednu nevýhodu to ale má. Na focení je jen omezený čas. Slunce v létě zapadá poměrně rychle, takže je potřeba být stále ve střehu a začít fotit v ten správný moment. Například v Praze, na konec předsvatebního focení, je mé oblíbené místo u Rudolfína. Sedneme si na lavičku u řeky, počkáme, až se rozsvítí hrad a pokud je obloha do modro-oranžova, tak to nemá chybu.

Petr